# Relationship (?) gesta, ticho.

29. září 2015 v 17:13 | chantelle |  Writings of my life
Tak jo, nebudu si tady rozhodně hrát na žádnou Carrie Bradshaw, ale rozhodně by se tady pár jejich výroků hodilo.

Je zvláštní, že mě napadlo tohle téma a hned jsem o něm chtěla napsat článek, jelikož poslední dobou opravdu nejsem velikým zastáncem vztahů (co si budeme povídat, vybírám se vždy nesprávně), ale třeba z toho vykouzlím něco zajímavého.



Jak už je v nadpise naznačeno, chtěla bych v pár řádcích věnovat vztahům. Upřímně - z vlastní zkušenosti tomu rozumím jen opravdu málo, spíš jsou to mé názory, představy a nějaké myšlenky, které jsem si vytvořila při sledování druhých.

...

Abych začala tím, jak mě vůbec tohle téma napadlo. Na něco jsem vzpomínala a proběhla mi hlavou věta "Lásko, ale ty jsi mi ještě nekoupil ani růži, měl bys to co nejdřív napravit." Ano, opravdu. Proč mě tahle věc zaráži? Každá holka sní o tom, jak jí kluk bude ležet u kotníků, nosit jí ruže, bonbony, zvát ji do kina, na večere, a -...teda aspoň myslím, rozhodně nejsem jedna z nich. Podle mě by dobrý vztah měl být funkční hlavně po té "spirituální" stránce. Co už pak sejde na tom, jestli mi přinese puget růží, ale nenajdeme společnou řeč? Co na tom, že mě pozve na večeři, ale nezvládne respektovat mé názory a rozhodnutí? Jistě, každý se lišíme a nikdy nepotkáme partnera, který bude sdílet všechny naše myšlenky, určitě většina lidí hledá ve vztahu trochu jinou věc, ale podstatné je, rozumět si, nebo ne? Hmotné věci, dárky, jo...to je všechno hezké. Gesto, které potěší, ale nemá to být věc, na které náš vztah zakládáme.
"Dneska mi přinesl růže, miluju ho každým dnem víc." - Milujeme onu osobu, nebo radost z dostávání?

Další věcí, která mě napadá je něco, čeho se snad pokáždé obáváme, když jsme s někým druhým - ticho.
Myslím, že ticho v tomhle případě se dá rozdělit na dva druhy. Takové to trapné, když se honem a rychle snažíte přijít na to, co co nejdříve říct, aby to nebylo tak nepříjemné, nebo tiše doufáte, že ten druhý snad něco vymyslí. Probíhají vám hlavou ty myšlenky jako "A je to tady, teď si bude myslet, že jsem pěkně nudná, co..." hah. Myslím, že jsme si tím každý někdy prošli a nemusí to být jen s druhou polovičkou. I když tohle se děje většinou ještě z počátku. :)
A pak myslím, že je druhý typ ticha. Je to takové to uvolněné ticho, kdy mužéte třeba jen sedět a víte, že nemusíte nic říkat a lámat si hlavu tím, co říct. Ticho, které nedělá napětí. Asi je to jedna z věcí, které bych ve vztahu ráda dosáhla s tím druhým, protože...nění vždy o čem mluvit, přeci. Jasně, určitě jsou páry, které mají neustále téma k hovoru, nebo už jen mluví o všedních věcech, ale každému občas dojdou slova.

Myslím, že zatím by to mohlo trochu postačit a třeba se k tomuhle tématu ještě brzo vrátím. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama